Co je u nás nového?
V dubnu a v květnu u nás probíhalo pokračování kurzů „Terapeutického rodičovství“ a „Dítě ve změně“. Dlouhodobý vzdělávací program „Dítě ve změně“ realizujeme v rámci projektu „Protkávání“. Účastníkům z různých organizací pomáháme osvojit si nové znalosti a dovednosti v oblasti plánování a řízení průběhu přechodu dítěte z různých prostředí a jeho podpory při zvládání změn.
V květnu jsme se zapojili do kampaně „Dík náhradním rodinám“, která vyvrcholila bábovkovým dnem, jehož cílem bylo poděkování náhradním rodičům, zvědomění tématu pěstounství a potřebnosti pěstounské péče pro děti, které se ocitají mimo svou vlastní rodinu. Náš bábovkový den proběhl formou pikniku s našimi klientskými rodinami.
Jak uplatňujeme přístup přátelský dětem?
Během uplynulého období jsme pokračovali v úpravách našich kancelářských prostor, abychom vybudovali pro naše dětské klienty co nejpříjemnější prostředí, ve kterém se budou cítit co nejlépe, uvolněně a bezpečně. Úpravy prozatím stále probíhají. Výsledkem se tedy budeme moci pochlubit až později 😊
Příběh klienta
Terapie hrou – cesta k řeči
Před dvěma roky přijala naše kolegyně do terapie hrou tehdy jedenáctiletou Marii s vývojovou dysfázií. Marie tehdy nemluvila, veškerá její komunikace probíhala pomocí gest, mimiky a zvuků. Během prvních patnácti setkání, která probíhala v intervalu jedenkrát za týden, si Marie hrála stále stejným způsobem. Oblékla si princeznovské šaty a po zbytek času se pozorovala v zrcadle. Terapeutka vždy trpělivě popisovala, co Marie právě dělá a jak se proměňují její emoce. Během dalších patnácti setkání začala Marie používat více šatů a také do hry začala zapojovat více předmětů, např. kouzelnické hůlky. Zlom nastal během třetího běhu terapie hrou, kdy Marie během svého pozorování se v zrcadle, začala skrze zrcadlo komunikovat s terapeutkou. Marie v tu dobu začala také rozšiřovat repertoár svých oblíbených hraček a her, např. si hrála na to, že vaří jídlo pro terapeutku. Také se začala pravidelně dívat do bublinkového válce a pozorovat v něm měnící se barvy a stoupající bublinky. Skrze bublinky pozorovala v zrcadle i sebe. Později si Marie začala hrát s miminkem, pro které byla během hry střídavě maminkou nebo lékařkou. Marie začala na miminko mluvit a také mluvila za něj. Z toho Marie postupně rozvinula dlouhé monology, ze kterých se později staly také dialogy s terapeutkou. Na konci terapie Marie dokázala komunikovat pomocí řeči se svým okolím a byla schopna slovně popsat nejen, co zažívá v jejím každodenním životě, ale i to, jaké u toho prožívá emoce.
_____________________________________
Autorka: Mgr. et Mgr. Jana Kocourková
Fotografie: archiv LATUS pro rodinu, o.p.s.
Posted in Aktuality ze sítě, Citová vazba, Inspirace, Kid Friendly, Léčivé prostředí, Rodina, Tranzitní péče, Zdraví.