Pokud dítě vyrůstá v rodině, i kdyby to byla rodina náhradní, nikoliv v ústavní péči, má to pro něj ve velké většině případů spoustu výhod. Soustředěná péče stálého dospělého člověka, který se o dítě zajímá, pečuje a snaží se dosytit to, co dítěti chybí, je důležitá pro jeho optimální vývoj.
Dalším podnětným a léčivým prostředím se pro dítě a jeho novou rodinu může stát školka. Je na zvážení rodičů, jak rychle po svém příchodu do nové rodiny, musí dítě školku navštěvovat, je dobré, aby se dítě v nové rodině adaptovalo bez návštěvy školky nejméně půl až jeden rok, pokud je to možné. Existují však situace, kdy si nová rodina nemůže dovolit zůstat s dítětem doma delší dobu, i když si je vědoma, že domácí prostředí by pro dítě bylo lepší. V takovém případě je pak vhodné vybrat takovou školku, která bude vstřícná k jinakosti dítěte, které zažilo ve svém životě závažné ztráty.
Při hledání takové školky bude užitečné se zaměřit na několik faktorů. Dobrou školkou pro dítě z náhradní rodiny bude školka, která je svou podstatou inkluzivní. Tedy taková, ve které jsou pracovníci školky pozitivně naladění na děti s různým typem jinakosti, kterou přijímají. Snaží se dítěti porozumět a zároveň zprostředkovat tuto jinakost i ostatním dětem jako něco, co dítě nevyděluje, ale naopak tím ostatní v kolektivu obohacuje. Pracoviště, ve kterém již mají pedagogové zkušenost s inkluzivními programy, nebo která v lepším případě disponuje asistenty pedagoga, bude lépe připravená poskytnout dítěti i jeho náhradní rodině flexibilitu, kterou budou potřebovat. Pobyt ve školce bude pro dítě mnohem jednodušší v malém kolektivu (10-15 dětí), s péčí nejméně dvou dospělých. Malá skupina umožňuje dítěti budovat hlubší vztahy s ostatními dětmi, protože se kolektiv lépe zná a na všechny děti je „lépe vidět“. Zapamatovat si jména deseti dětí, oproti dalším dvaceti nebo třiceti je veliký rozdíl. V menší skupině se zároveň každému dítěti dostává větší pozornosti a pro pedagogy je jednodušší sledovat jejich chování. Pro pedagoga může být zásadní mít možnost sledovat, co dítě vyžadující větší pozornost v každou chvíli dělá. Mnoho emočních výkyvů bývá často vyvoláno něčím, co se stalo a v malé skupině je lépe vidět, s čím konkrétní problém souvisí. (např. někdo dítěti zasedl místo, s jiným dítětem měli spor o hračku, dítě nenašlo pití v batohu…apod.)
Z podobných důvodů bude většině dětí příjemnější menší školka, která nemá rozsáhlý areál, ale spíše komornější prostředí, ve kterém je však možné v případě potřeby najít klidný soukromý kout. Dítě, které zažilo velké ztráty, může v rámci svého vývoje mít sníženou prostorovou orientaci. Prostředí, které je přehledné a ve kterém se může rychle naučit samo pohybovat, je pro jeho příjemný pobyt ve školce velikou výhodou. Takové dítě se např. z počátku může často „ztrácet“ cestou na záchod, nebo do šatny, problémy můžou dělat schody, absolvovat několikrát denně schodiště může dítě dostávat do nepohody.
Význam docházení do dobré školky má pro děti několik rovin. Školka je první sociální prostředí, ve kterém se děti přirozeně učí základy chování a kulturní zvyklosti v naší společnosti. Může v obecnější rovině pomáhat doplnit výchovu, kterou děti získávají v domácím prostředí a zároveň působí jako zdravý protipól rodiny, kde si dítě buduje nové a jedinečné vztahy. Pro dítě z náhradní rodiny je výhodou stabilita, kterou školka představuje. Mělo by to být prostředí postavené na pevných a platných pravidlech, kde se setkává se stále stejnými pečovateli i stejnou skupinou dětí, prostředí které je přehledné a bezpečné. Opakující se rituály, řád i jasně nastavené hranice jsou velikou podporou pro zdravý vývoj dítěte a ve školkovém prostředí se přirozeně dodržují. Zejména ve chvílích, kdy rodina čelí nezvyklým, nebo těžkým situacím, je právě školka místo, kde dítě nachází stále stejné a známé podněty. V rodině může být dítě vázané v sourozeneckých vztazích tzv. hierarchicky (starší/mladší sourozenec) a význam vztahů s vrstevníky ve školce je proto odlišný a nenahraditelný. Mezi mnoha výhodami, které společenství vrstevníků pro dítě představuje, je důležitá především ta, že děti školkového věku nejlépe přijímají všechny zvláštnosti a nápadnosti druhých dětí. Dětský kolektiv ve školce může jednoduše překlenout vývojové opoždění, se kterým by si rodiče ani pedagogové nevěděli rady. Pro dítě je často napodobování vrstevníka i jeho pomoc jednodušší a přímější cestou, jak nabývat nových dovedností. Může jít např. o mytí rukou, oblékání, pomoc s otevřením svačinové krabičky atd.
V rámci nastavení dobrého pobytu dítěte ve školce jsou důležité tři okruhy vztahů – spolupráce mezi pracovníky školky a členy nové rodiny dítěte, mezi pracovníky školky a dítětem a v neposlední řadě mezi dětskou skupinou a samotným dítětem.
Je důležité, aby pracovníci školky s novými rodiči (nebo jinými pečovateli) dobře a pravidelně spolupracovali, k tomu je však zapotřebí vzájemné důvěry. Pracovníci školky by měli znát historii dítěte i jeho současnou rodinnou situaci. S tématem rodiny se totiž ve školkových aktivitách často pracuje a jeho neznalost, nebo neúplná znalost by mohla zbytečně dítě v kolektivu vyčleňovat. Typická situace je kreslení obrázku rodiny, nebo sestavování rodinného stromu – pracovníci školky by měli vědět, jakou má dítě původní rodinu nebo jak členy rodiny nazývá (např. biologická maminka, paní co ho měla v bříšku, nový sourozenec apod.)
Je vhodné, aby pracovníci školky měli základní znalost problematiky náhradní rodinné péče, nebo alespoň ochotu se v tomto směru dovzdělat. Je například důležité znát projevy poruchy citové vazby a nezaměňovat je se samotnou povahou daného dítěte. Mnoho složitých situací se tím vysvětlí a lépe se jim předchází. Dítě například ve svých emočních výkyvech potřebuje odejít do jiného klidného prostoru a být po celou dobu s nějakým dospělým.
Školka také může doplnit síť pomáhajících kolem náhradní rodiny, kterou tvoří minimálně doprovázející organizace a OSPOD (sociální pracovníci z místního úřadu, konkrétně z orgánu sociálně právní ochrany dítěte). OSPOD vyžaduje od školky minimálně jednou ročně zprávu o dítěti a je dobré vědět, k čemu tato zpráva slouží. S doprovázející organizací se nabízí hned řada možných spoluprací – např. ze strany doprovázející organizace je možné uskutečnit vzdělávání pracovníků školky, doporučit možné vhodné aktivity s dětmi v náhradní rodinné péči, školka zase může např. poskytnout doprovázející organizaci prostor na víkendové semináře apod. Přímá a pravidelná spolupráce pedagoga, doprovázejícího pracovníka a rodičů může být velmi přínosná. Klíčová je vzájemná komunikace s respektem k odlišným názorům, dobrá koordinace všech zúčastněných, vyjasnění rolí a kompetencí každého z nich.
Lucie Salačová (Šafrán dětem) a Milena Poeta (komunitní školka Mamatata)