Rodinu a rodinnou atmosféru tvoří vztahy a to nejen vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také k sourozencům partnerů, k partnerům dětí, k tchánovi s tchýní, k dětem partnerů z předchozích vztahů a mnoho dalších kombinací. Jedná se o mezilidské vztahy, kdy jsme nějakým způsobem k sobě více vázáni. Ne vždy to ovšem funguje, jak má, a to vyživujícím způsobem pro každého člena rodiny. Vše se buduje pomocí vzájemného kontaktu.

Jakou podporu pro budování dobrého rodinného klimatu můžete najít v síti PROTKÁVÁNÍ?

Na mapě služeb přátelských k dětem hledejte PRŮVODCE DÍTĚTE A RODINY. Ten Vám nabídne nejčastěji následující formy tzv. preventivního provázení dítěte a rodiny.

Rodinná a filiální terapie

Filiální terapie je jednou z mnoha forem rodinné terapie, přičemž jedinečnost této formy rodinné terapie spočívá v tom, že v terapeutickém procesu využívá techniky terapie hrou. Filiální terapie vychází z myšlenky, že rodič nebo pečující osoba je pro dítě tou nejdůležitější osobou, mající zároveň na dítě největší vliv. Hlavním východiskem filiální terapie je skutečnost, že rodiče nebo blízká pečující osoba sdílejí se svými dětmi každodenní život po celé jejich dětství, a využívá „léčivého potenciálu“ jejich vztahu. Přístup vycházející z terapie hrou zaměřené na dítě je filozofií, jak žít život ve vztahu s dětmi. Nejde o uniformu postupů vedoucích k budování vztahu, kterou si rodič terapeut „obléká“, když začíná speciální herní půlhodinka, nýbrž o filozofii, z níž vyplývá postoj a chování člověka žijícího ve vztahu s dětmi. Stojí na oddanosti určitým přesvědčením o dětech a jejich přirozenému potenciálu růst, dospívat a konstruktivně samy sebe i řídit. 

Nejdůležitějším výstupem filiální terapie je, že děti a rodiče se více otevřou jeden druhému, mají sklon více sdílet své pocity a cítit se bezpečněji. Tento zlepšený vztah podporuje větší spolupráci, což snižuje četnost konfliktů a negativity a také zlepšuje stabilitu rodiny.

Individuální psychoterapie

Individuální psychoterapie je zvláštní psychologická péče poskytovaná lidem, kteří postrádají v určité oblasti svého života psychickou stabilitu. Poskytuje se však i lidem, kterým destabilizace psychického stavu hrozí. Psychoterapeut je odborník, který je v oboru psychoterapie příslušně vzdělán, pro některé klienty bývá však více než odborníkem průvodcem na jejich cestě životem.

Terapeut se vydává společně s klientem na cestu do krajin, jež zná nejlépe klient samotný. Někdy se však v těchto krajinách klient vlivem vnějších či vnitřních okolností může ztratit. Nebo mu tam přestává být dobře a hledá způsob, jak v ní žít pohodlněji. A někdy hledá cestu, kterou by se mohl vydat do krajin jiného rázu. Terapeut je člověk, který klientovy krajiny nezná. Umí v nich ale být. Umí se v nich orientovat, umí hledat bezpečné přístřešky na spaní a odpočinek. Ví, která místa jsou potenciálně nebezpečná, a zná způsoby, jak se v nebezpečných místech ochránit.

Jde o společném hledání, prozkoumávání toho, v jakých místech se klient cítí dobře a v bezpečí. V jakých místech má potenciál ke změně. A v jakých místech mu dobře není. Pak prozkoumáváme, zda mu tato místa i přes nepohodlí mohou přinášet nějaký užitek (a pokud ano, hledáme způsoby, jak na těchto místech být s větší lehkostí), či zda je výhodnější tato místa opustit.

Psychologické, sociálně právní a další poradenství

Jedná se zejména o: 

Psychologické poradenství, které využívají lidé nejčastěji u témat, jako je vhodný přístup k dětem v různých specifických životních situacích (emoční potíže, psychosomatické potíže, potíže ve škole), dále pak v oblasti slaďování osobního, rodinného a profesního života. 

Poradenství v oblasti partnerských a rodinných vztahů, které je blízké poradenství psychologickému a mnohdy je s ním i propojeno.

Sociálně-právní poradenství, ve kterém je podpora zaměřena např. na při orientaci v síti pomáhajících organizací, v porozumění zákonných práv a nároků klienta a jeho rodiny, ve způsobu, jak komunikovat s pracovníky ostatních organizací atd. 

Mapování životní historie klienta, některého člena rodiny či celé rodiny. Vhodnou metodou je zpracování osy života, zpracování sociogenogramu rodiny, rozpracování knihy života (klienta, rodinného příslušníka – např. dítěte nebo celé rodiny).

Sdílet s přáteli