Co je u nás nového?
Letos jsme do prázdninového klubu vstupovali s očekáváním a i trochou napětí. Nový koncept byl pro nás velkou neznámou. Přihlásilo se sice méně dětí než obvykle, ale my jsme to nevnímali jako problém. Naopak! Byla to pro nás výzva a krásná příležitost dopřát dětem více klidu, více pozornosti a více prostoru k prožití jedinečných chvil.
Mohli jsme se zastavit, nadechnout a užít si společně přítomný okamžik. Děti si zkoušely senzorické zážitky, hrály si, sdílely s námi své pocity a nechaly se vést tím, co právě přicházelo. Bylo nádherné sledovat, jak se atmosféra mění – méně spěchu, více harmonie a vzájemného naladění.
Velkým hitem se stal každý den oblíbený regulační koutek – místo, kde si každý našel to své. Někdo s radostí sáhl po hudebním nástroji, jiný si vytvořil měkký pelíšek ve „válecím koutku“ a ponořil se do světa pohody. Děti se rychle naladily, a i když pár z nich potřebovalo více pohybu a našlo radost v rozlehlejším sále, dohromady vznikla úžasná mozaika klidu, energie a radosti. Všechny naše smysly jsme dostatečně nasytili.
Bylo úžasné sledovat, jak je pro nás všechny důležitá sladěnost a spolupráce našich lektorů. Ta nečekaná situace nám přinesla jen samé ovoce a cenné poznání – potvrzení, že méně je někdy opravdu více.
Ráda přidám krásnou zpětnou vazbu od maminky z Lysé nad Labem, která řekla: „Moje dcerka K. nechtěla jet jinam na tábor. A když jsem se jí ptala proč, odvětila: ‚Chci do Milovic do Rodinného centra, tam jsem jako doma.‘“ Tato slova nás nesmírně potěšila a potvrdila, že jdeme správnou cestou.
Cesta pohádkovým lesem
Září se u nás neslo v duchu příprav na naši tradiční akci – Cestu pohádkovým lesem. Letos jsme ji pojali trochu jinak a přesunuli celé dění přímo na prostranství před Rodinným centrem. A víte co? Byla to změna k lepšímu! Atmosféra byla komornější, ale o to milejší, příjemnější a plná osobních setkání.
Když akci před lety zakládaly Maminky dětem z.s, chodilo na ni až 400 dětí. Dnes už v Milovicích působí i jiné organizace a možností trávení času je mnohem víc. Naše akce je proto menší, ale o to srdečnější. Díky menšímu počtu účastníků máme možnost se s rodinami více bavit, naslouchat jim a užívat si společně strávený čas. A pozitivní reakce návštěvníků nám potvrzují, že jdeme správným směrem.
Obě tyto zkušenosti nám znovu ukázaly, že vykročit ze zajetých kolejí se vyplácí. Že změna je výzva, která přináší nečekané dary a obohacuje nás všechny.
Individuální provázení klientů
Stále se věnujeme i provázení rodin a dětí změnou a náročným životním obdobím. Přidávám zpětnou vazbu jedné z rodin, kterou jsme v rámci projektu Protkávání dlouhodobě provázeli. Jak lépe představit naši práci, než příkladem přímé praxe.
„Jako rodiče často hledáme způsoby, jak svým dětem usnadnit cestu životem. Učíme je číst, psát, počítat, vodíme je na sportovní a výtvarné kroužky. Ale co jejich emoce? Co schopnost porozumět vlastnímu tělu a vnímat, co se v něm odehrává? Právě tuto dovednost rozvíjí kroužek, který navštěvovaly i mé dvě dcery. Zábavnou formou se tu děti učí poznávat, jak se zklidňují – zda jim pomáhá zvuk, vůně, dotek nebo třeba pohyb. Každá lekce je hravá, přitom však vede děti k hlubokému sebepoznání. Velkým objevem pro nás byla Kniha bezpečného kontaktu. Společně jsme ji doma vyplňovaly a já musím přiznat, že některé odpovědi mých dcer mě opravdu překvapily. Otevřely se mi pohledy do jejich světa, které bych jinak nezískala. Často se při tom smály, povídaly a po lekci domů přicházely krásně naladěné. To, co považuji za největší přínos, je schopnost mých dcer pojmenovat, co s nimi emoce dělají v těle. Dříve je často trápilo bolestivé břicho. Nevěděly, co se děje, a někdy kvůli tomu ani nemohly jít do školy. Dnes už dokážou rozeznat, zda jde o tělesnou bolest, nebo prožitek emocí. A co je nejdůležitější – umí si říci o pomoc. Dalším krásným prvkem kroužku jsou krabice bezpečí, které si děti tvoří společně s lektorkou. Jsou jen jejich, nikdo do nich nesmí zasahovat bez dovolení. U nás doma se právě díky nim posílil respekt k prostoru a věcem druhých. Naučili jsme se vnímat, že každý má právo na své soukromí. Jako vědomá matka považuji tuto zkušenost za nesmírně obohacující. Vidím, jak mé děti rostou nejen ve znalostech, ale i v sebevědomí, porozumění a schopnosti zvládat náročné chvíle. A upřímně si přeji, aby takovou možnost mělo každé dítě – a klidně i dospělí. Protože naučit se pracovat s emocemi je dar, který nás provází celý život.“ Adéla B.
Autorka: Kateřina Svašková
Fotografie: archiv Maminky dětem, z.s.
Posted in Aktuality ze sítě, Bazální stimulace, Citová vazba, Inspirace, Kid Friendly, Léčivé prostředí, Rodina, Škola, Tranzitní péče, Zdraví.