Respekt (ohled, uznání, úcta) (z lat. respectus od respicere, ohlížet se na něco) je vztah mezi lidmi, uznání silných stránek osobnosti. Respekt předpokládá, že člověk si nedovolí uškodit jinému člověku ani fyzicky, ani psychicky. V běžné řeči „budit respekt“ – vzbuzovat úctu, vybízet k opatrnému jednání a zacházení. Opakem je bezohlednost nebo pohrdání.
Respekt je důležitý druh lidského postoje k jiným osobám, názorům i kulturám. Zahrnuje jisté dobrovolné sebeomezení a toleranci, ale ne proto, že by byl vůči nim lhostejný, nýbrž proto, že si jich váží a uznává jejich cenu, i když s jejich názory nebo postoji nemusí souhlasit. Na druhé straně neznamená obavu, a už vůbec ne strach.
Zdroj – https://cs.wikipedia.org/wiki/Respekt
Jedním ze zdrojů úspěšné pomoci ohroženým dětem a rodinám je dobrá multidisciplinární spolupráce.
Jsme přesvědčeni o tom, že na významné životní změny nemají být děti a jejich rodiny (či jejich další pečující) samy, právě proto budujeme službu tranzitní péče. Pokud mluvíme o multidisciplinární spolupráci, máme na mysli spolupráci faktickou i mentální.
Faktická podoba může vypadat například jako konkrétní setkání spolupracujících lidí spolu s dítětem a celou rodinou (nebo jinými pečujícími) u jednoho stolu tak, jak je tomu např. při případových konferencích.
Mentální spolupráce zahrnuje mnohem širší oblast – oblast přemýšlení o zdrojích pomoci pro konkrétní dítě, rodiče a další pečující osoby. Může vypadat třeba jako předání doporučení na další spolupracující odborníky a někdy třeba i formou respektujícího odmítnutí klienta se sdělením, že jinde jsou na danou problematiku lepšími odborníky než my sami. Nebo také nevstupováním do přehlcené sítě pomoci dítěti a rodině ve chvíli, kdy zjistíme, že dítě a rodina už spolupracují s mnoha organizacemi.
K tomu je zapotřebí, mít přehled o tom, čím dítě a rodina procházejí a s kým spolupracují, nejlépe již ve chvíli, kdy do spolupráce vstupujeme. Považujeme za užitečné, pokud máme souhlas klienta, tuto spolupráci zprůhlednit a vytvořit takovou síť pomoci, kde jednotliví členové o sobě ví, znají se, mají jasně rozdělené role a své kompetence a klient celému systému rozumí – ví kdy a s čím za kým přijít.
Úspěšná multidisciplinární spolupráce tedy klade nárok na
- nás samotné a naší sebereflexi – poctivé hledání co nejlepšího způsobu naší spolupráce s konkrétním člověkem (dítětem, rodinou či jinými pečujícími), kterému chceme pomoci.
- udržení respektu k názoru druhých, i když se s tímto názorem nemusíme ztotožňovat. Stejně tak, jako respekt ke klientově osobité cestě životem včetně přijetí či nepřijetí našich doporučení, možnost ukončení spolupráce ze strany klienta atd.
- etickou stránku našeho jednání.
Považujeme za nezbytné mít souhlas klientů ke sdělování informací, které se jich dotýkají, včetně základní informace o tom, že jsou nebo nejsou našimi klienty. S respektem se vyjadřujeme před klienty i ke svým kolegům, i když s jejich názory a postupy nemusíme souhlasit. S respektem se vztahujeme i k těm, kdo nejsou aktuálně přítomni, ale patří do pomáhající sítě či k blízkým lidem dítěte a jeho rodiny. Přemýšlíme, které sdělované informace mohou pomoci a nebo naopak uškodit (takto např. přemýšlíme o biologických rodičích dítěte v pěstounské péči nebo o druhém z rozvedených rodičů dítěte, který není naším klientem).
K tréninku v sebereflexi nám slouží intervize a supervize. Pracujeme sami se sebou a se svým egem, posilujeme svoji odolnost a zdravý selský rozum a snažíme se řídit slovy Jana Wericha:
„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich
Reportáž České televize – ukázka fungování multidisciplinárního týmu
Pro názornou ukázku toho, jak pestrý může být multidisciplinární tým pomoci jedné rodině, uvádíme s laskavým souhlasem reportáž natočenou o paní Michaele Skokanové a její pěstounské dceři Editce, jež s velkou radostí doprovázíme v rámci našeho projektu BESIT – Bezpečná síť tranzitní péče. V reportáži lze zahlédnout několik z mnoha osob, které rodině pomáhají – kamarádka rodiny, advokátka, dětská psycholožka, logopedka, zástupkyně ředitelky doprovázející organizace.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/221452801100926/ – minuta 24,12 – 30,33
Mgr. Lucie Salačová
krizový intervent a konzultant v síti PROTKÁVÁNÍ